Trip Bosanski 1 - hasiči na letišti a orient v Sarajevu

2krát skvělý komentář
Kam to bude tentokrát? Co zkusit na pár dní Bosnu a Hercegovinu? Navštívíme tři města za tři dny, okusíme radosti i nepříjemnosti bosenské veřejné dopravy a možná to celé i přežijeme.


1. den - Banja Luka 


Zrovna hladké přistání to nebylo. Ale jsme tu. Letadlo se právě dotklo země. Mojí dvacáté navštívené země (bezvýznamné jupí). Vystupujeme a já si připomínám, proč jsem se zařekla, že v létě nebudu jezdit na jih. Vedro. Za zádí letadla stojí hasičské auto. Asi proto, kdyby nám kvůli rozpálené ranveji při dosednutí na zem začala hořet kola. 



Letiště v Banja Luce je takový menší autobusový terminál na českém maloměstě. Chvilku stojíme přímo ve slunečné výhni, protože uvnitř budovy není dost místa pro všechny cestující, kteří čekají na pasovou kontrolu. 

Cvak. Další razítko do pasu a můžeme vyrazit. Dlouho jsme ještě doma hledali, jak se dostat z letiště do centra. Jasně – pěšky by to šlo, ale je to nějakých 20 kilometrů. Nakonec jsme po desítkách minut pátrání a pročítání cestovatelských diskuzí objevili, že by měl jezdit autobus. Nepravidelná linka. Vypravuje ho místní dovolenkový dopravce Smiljic. Našli jsme o tom ale jen jednu drobnou zmínku, lepší tedy ověřit. Psala jsem přímo na jejich FB stránku a překvapivě reagovali. Na moji dlouhosáhlou otázku odpověděli stručným a výstižným: yes!

A skutečně, Smiljic byl přímo před terminálem. Čekala jsem autobus, ale byla to jen větší dodávka Mercedes přitažená z Německa, do které se vejde přibližně 20 lidí. Cesta stála 5 euro. Doporučuji zbytečně se nezdržovat v budově terminálu a raději si ulovit místo. Ono tam stejně nic není. Cesta do centra nám zabrala zhruba 20 minut. Podél silnice visí zásadně srbské vlajky, i když jsme v Bosně. Banja Luka je totiž řekněme „hlavním městem“ autonomní entity - Republiky srbské.

V Banja Luce máme pronajatý apartmán Sami za 20 euro. Pozitivní. Jedná se o poměrně moderní byt, velká manželská postel, všechno čisté a útulné. Samotná Banja Luka je pro mě docela milé překvapení. Ještě dva týdny zpátky jsem nevěděla, že tohle město existuje. Lidé jsou tu milí a nápomocní, památky zajímavé, jídlo dobré a obrovská točená zmrzlina stojí 1 BAM (cca 13 korun). Neříkám, že je to město, kde byste potřebovali strávit týden, ale na jeden letní teplý večer je to tak akorát.




- do Banja Luky jsme letěli z Berlína za zhruba 10 euro. Do Berlína jsme letěli den předem za 125 korun z Brna
- i když by podle ministerstva zahraničních věcí měl stačit jen občanský průkaz, check-in u Ryan airu na občanku udělat nešel

 2. den - Sarajevo

Příliš brzy ráno na to, aby chtěl člověk někam jet. O půl šesté odjíždí vlak z Banja Luky do Sarajeva. Nádraží je celkem na okraji města. Přes den by se člověk prošel, ale ráno je každá minuta spánku k dobru. Voláme si tedy taxi – za zhruba tři eura. Hostitel nám doporučil Patrol Taxi, ale tam s námi ale nemluvil nikdo anglicky, proto jsme si vzali Banjalucki taxi.

Na nádraží to s námi nejprve vypadá bledě. Zatím máme jenom eura, protože jsme s nimi všude ve městě zaplatili. „No euro, no kard,“ striktně říká prodavač jízdenek. A tak v pět ráno hledáme místo, kde si rozměníme. Shodou okolností je vedle nádražní budovy pekárna, která je v tuto brzkou hodinu otevřená. Eura za marky, vyměněno. Ale jedna otázka zůstává. Proč mají sakra teď otevřeno, když tu nikdo není?


Lístek nám vypisuje prodavač ručně. Ještě razítko a můžeme vyrazit. Vlaková doprava je tu fascinující. Zaprvé je poměrně drahá – 21 BAM do Sarajeva nás celkem překvapilo (cca 400 korun). Vlaky jezdí málo a v úplně podivné časy – jeden brzy ráno a pak až navečer. Přitom by tohle měla být nejlepší trať v Bosně. Vlak sám o sobě není špatný – klimatizace, wi-fi, záchod. All you need.

I když je cesta dlouhá jen nějakých 200 kilometrů, trvá věčnost. Nejmodernější vlaková souprava celé Bosny dosahuje místy závratných 75 km/h. Držte si klobouky. Po pěti hodinách cesty vystupujeme v hlavním městě země – v Sarajevu. Zde máme zhruba pět hodin na průzkum, než nám pojede autobus do Mostaru. Na krátkou „povrchní“ procházku by to mělo stačit. 
Po výstupu z vlaku máme čest na nádraží pozorovat historické fresky. Malby s reklamou na Coca Colu už tu totiž budou od dob, kdy bylo nádraží postaveno. 


Blížíme se do centra. Je nám teplo a máme hlad. Jakožto velcí cestovatelé se zájmem o zdejší kuchyni vcházíme do restaurace. Ok, jsme v McDonaldu. Ale funguje tu aplikace, ve které mají slevové kupóny, tak jako v Česku… Špatní cestovatelé. Nu což, říkám to o sobě pořád, že cestovat neumím, překvapení tedy doufám nejste.

Další kroky ale konečně vedou na nejznámější místo - tržnici Baščaršija s fontánou Sebilj. Voní tu káva, bylinky, orient. Jestli si představuji, jak by to podle mě vypadalo třeba v Maroku, tak přesně takhle. V obchůdcích se třpytí nejrůznější misky a náramky. Prodavači hrdě vystavují značkové oblečení, kabelky a šátky od Luis Vuittona, Fendi či Channel. Připadám si jak na Pařížské. A vše tu je jen za zlomek ceny. Skoro by měl jeden podezření, že ten batůžek od Guess za 30 BAM bude tak trochu fejk



Kromě tržnice je ještě zajímavá Gazi Husrev-begova mešita,
kamenný most Latinska ćuprija nebo Katedrála srdce Ježíšova.
  
Tím náš layover v Sarajevu pomalu končí. Přesouváme se do Mostaru. Na cestu si kupujeme pití. Protože chceme teda jednou okusit něco místního, bereme si jakousi kolu jménem Cockta. Radost mi ale nápoj neudělá, když otevřu víčko, prostorem se line vůně lékořice. Nemáme jen tak ledajakou kolu – tahle je bylinková. Vychlazená nechutná nakonec tak špatně, ale být jen o trochu teplejší, dobrovolně zemřu žízní a nebudu svého rozhodnutí nikdy litovat. 

Asi je to vlastně to samé, jako když si u nás cizinci koupí Kofolu. To podle mě taky čekají, že to bude nějaká česká kola. A jaká zrada pak jejich chuťové pohárky čeká! A taky se nám to nezdá, protože my Češi jsme na Kofole odkojení. Stejně tak tady asi Bosňané běžně novorozencům do lahvičky s mlékem přimíchávají dvě odměrky Cockty, aby si zvykli.











2 komentáře:

  1. Krásné fotky! Bosna a Hercegovina a obecně Balkán by mě dost lákaly, i když nevím, jestli se tam letos nebo za rok nebo tak podívám. Zaujaly mě levné letenky, na druhou stranu je to dost neekologické. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc :)
      Balkán je super, určtě se tam chci vrátit. Co se týče letenek, další cestování letos už plánuji hlavně vlaky/autobusy/stopem. I na Ukrajinu jsem se táhla autobusem skoro celý den, tak jsem si říkala, že jednou zase zhřeším :D

      Vymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také