FOTO: Bulharsko / 4 - Rilský klášter

2krát skvělý komentář
Poslední den v Bulharsku. V Bulharsku, ze kterého jsem ihned po příletu chtěla utéct zpátky domů. A které nyní budu s těžkým srdcem opouštět.


Autobus do Rilského kláštera jezdí jen jednou denně. Osmdesát kilometrů dlouhá cesta ze Sofie stojí deset levů a trvá zhruba 2,5 hodiny. Řada turistů se pomalu shlukuje na zastávce. Pospíším si, aby na mě zbylo místo.

Okolí se mění, betonovou Sofii střídá bulharský venkov. Úzké klikaté silnice obklopuje Rilské pohoří. Na horách je ještě sníh, i když je konec března. Před pár dny tu pořádně sněžilo.

Zase prožívám pocit nadšení. Jedu sama někam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Užívám si výhled z okénka a radost mi nedovolí přestat se usmívat. Občas prohodím pár slov se spolusedícími cestovateli. Bratři, původně z Nepálu, nyní žijí ve Španělsku a momentálně tráví prodloužený víkend na Balkáně.

Společně si zjišťujeme něco málo o historii našeho společného cíle. Rilský klášter byl založen už v desátém století. Ve čtrnáctém století jej zavalila lavina. Další pohromou byl požár na počátku devatenáctého století. O zhruba půl století později byl znovuvybudován a v roce 1983 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Jedná se o největší pravoslavný klášter v Bulharsku.



Jakmile autobus zastavuje, chápu, proč Rilský klášter na seznamu UNESCO je. Trošku s nadsázkou říkám svým kamarádům z autobusu, že jsem nikdy nic hezčího neviděla. Obrovská kamenná stavba. Žluté věže, pruhované klenby, bohatě zdobená podloubí. Ať se podívám jakýmkoli směrem, vidím umělecké dílo. V pozadí navíc střeží Rilský klášter bílé hory.

Na prohlídku kláštera mám dvě hodiny, poté musím stihnout stejný autobus, kterým jsem přijela. V klášteře je sice možnost přespání, mně ale zítra dopoledne letí letadlo domů. Ač se mi jej zcela upřímně stihnout nechce, povinnosti volají.

Vcházím do kaple. Kupuji si svíčku, dávám ji do svícnu a zapaluji. Voní to tu ohněm a voskem. Mlčky si prohlížím každičký detail, každou malbu, výklenek i lidi. Zhluboka dýchám.

Poslední den v Bulharsku si užívám naplno. Nádherné místo, prosluněné počasí, prostor na přemýšlení a klid. Nepotrpím si na meditování a podobné věci, musím ale říci, že tento výlet pro mě asi meditací byl. Starosti jsem nechala v Sofii a do Rilského pohoří jsem si sbalila jen malý batoh a kupu otázek. Ne na všechny samozřejmě člověk dokáže najít odpověď. Ale už jen ta možnost být jen sám se sebou, nespěchat a soustředit se na to, na co jindy není čas, je k nezaplacení.










Všechny články z Bulharska ZDE

2 komentáře:

  1. To mi úplně připomnělo můj výlet do Srbska v roce 2016! :)

    Krásné fotky. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také