Stadion bez gólů // Opuštěné Brno

4krát skvělý komentář
Opuštěné Brno je jednosemestrový fotoprojekt, který se zaměřuje na nevyužívané stavby a místa Brna. Pomocí fotografií se snažím vyprávět příběhy domů, ve kterých již někdo nebydlí, škol, ve kterých se už léta nevyučuje, či továren, pivovarů a dalších míst, která si pomalu příroda bere zpět.


Chvilku po druhé hodině už jsem měla odvoleno, hřeb dne tedy byl za mnou. Co ale budu dělat dál? Mohla jsem propadat depresím z očekávaných výsledků voleb, jíst nebo vyrazit ven. Zvolila jsem kupodivu třetí možnost. V mé složce s plánovanými lokalitami pro projekt Opuštěné Brno čekal bývalý fotbalový stadion. Nasedám do autobusu a po skoro hodině cesty (ať žijí zácpy), jsem konečně na místě.


V 60. - 70. letech největší stadion naší země s kapacitou 50 000 diváků. V letech 1977 a 1978 zde dokonce Zbrojovka získala titul. Atmosféra tu musela být ohromující, tisíce lidí bouřlivě fandících svému týmu. To je ale minulost. Stadion postupně přestal vyhovovat požadavkům až se nakonec fotbalový tým přestěhoval do jiného stadionu na Králově poli. 
Je rok 2017, zábradlí rezne,  mech a plevel pomalu pohlcují tribuny.



Dostat se dovnitř nebylo zase tak těžké. A nejsem tu ostatně sama. Na protější straně vidím skupinku lidí, kteří sem přišli strávit prosluněné odpoledne. Uklidňuje mě to, protože nabývám dojmu, že se tu asi moc neřeší, když se někdo na stadion vkrade.

Na urbexu v Brně mě baví to, že je tu spoustu svým způsobem speciálních míst. Už to nejsou jen normální rodinné domy. Je to vlakové a autobusové nádraží, je to fotbalový stadion. 




Prohlížím si opuštěné tribuny. Kde jsou lidé? Kde jsou fanoušci? Kde je život? Diváci zápasu dnes zůstali doma. Stromy a plevel vystřídaly lidské obecenstvo, i ta skupinka, která se tu ještě před pár okamžiky slunila, už odešla. Koho by také bavil zápas bez jediného gólu.

Prázdné sedačky sledují boj stavby s časem a přírodou. Bez platné vstupenky jsem se vetřela do jejich společnosti. 



Doufám, že se neurazí, když si užiji svoji chvilku slávy, scházím dolů na trávník. Zvláštní pocit, stát uprostřed hřiště - sama. Nemám spoluhráče ani soupeře. Jedinými živými dušemi, které tu teď jsou se mnou, jsou dva právě příchozí mladí lidé - pár - sedající si blízko hornímu okraji stadionu. Očividně jsem ale tím posledním, co je zajímá...

Prolézám okny, dírami v mřížích, zkrátka chci vidět všechno, co si říká o to, aby bylo viděno. Kromě spousty hadrů a odpadků - zřejmě po bezdomovcích, ale nic moc neobjevuji. Pomalu zapadá slunce.  Zamilovaná dvojice se vytrácí s mizejícími paprsky. 

Ještě si obcházím ochoz stadionu. Bývalé záchody,  bufet, vchody na horní tribuny. 



Začíná se stmívat, asi bych měla jít. Pokouším se najít nějaký východ, ale vše je obehnané vysokým plotem. Nezbývá, než se vrátit na druhou stranu a odejít stejnou cestou, kterou jsem přišla.

V dálce slyším houkat policejní auto. Rozhlížím se a podlézám zábradlí. Jede stoprocentně sem. Sbíhám dolů k silnici, o pár vteřin později přijíždí ono auto. A zastavuje. Dveře spolujezdce se otevírají. Pár metrů ode mě. Snažím se vzbudit dojem, že jdu jen okolo. Že jsem na žádném stadionu nebyla. 



Míjím je, s předstíraným sebevědomím, a neohlížím se. Stále tam stojí.
Dveře se ale po chvilce zavřely, motor nastartoval. Projíždějí, poměrně pomalu. Periferně je sleduji, pak mizí v dálce. Příběh má tedy šťastný konec. Můj určitě.

A co stadion? Ani ten nemusí ztrácet naděje. Právě zde probíhá rekonstrukce, nový stadion by měl stát do roku 2021 a měl by pojmout zhruba 30 000 diváků.  Stejně tak, jako například vila v Hořicích, se i toto místo dočkalo druhé šance. Sice už nebude rájem pro lidi, kteří dělají urbex, za to mu ale lidské ruce znovu vdechnou život, a takových happyendů si alespoň já opravdu cením.










Líbil se vám článek? Více urbexu najdete zde URBEX


zdroje:

http://www.fczbrno.cz/zobraz.asp?t=klub-stadion-historie-stadionu
http://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brno-zpravy/488245/stadion-jaky-cesko-nevidelo-brno-postavi-novy-fotbalovy-stanek-za-dve-miliardy.html
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/luzanky-bezi-podle-planu-do-konce-roku-2018-bude-stavebni-povoleni-veri-fiser-20170604.html

4 komentáře:

  1. Moc mě lákají opuštěná místa jen nemám nikdy nikoho kdo by tam semnou šel. :D Brno mám kousek a tohle mě vážně hodně zaujalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Toto místo je krásné, kousek od školy, bývám tam často :D Každopádně těch míst je daleko, daleko víc, chceš jít? :D

      Vymazat
  2. Jsem na tom jako slecna vyse. Strasne se mi to libi, jen nemam partaka a ted teda musim nejprve prestat kojit, nez zacnu nejakeho hledat. Ja se teda priznam, ze mam problem i s temi misty-tady, v jiznich Cechach...

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý článek, taky bych takhle někdy chtěla objevovat. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také