Sever Islandu stopem a bez stanu 1/2

Žádný komentář :( Zkus to napravit
Pojďte, budeme spát pod širákem, zmokneme, budeme stopovat a uvidíme vodopády nebo třeba jeskyni z Game of Thrones! Vydáte se s námi na sever Islandu?
Námafjall
Přes 800 kilometrů, tři dny a dvě noci a deset stopnutých aut.
Vzhledem k velkému množství fotek jsem se rozhodla článek rozdělit na dva díly.
Co všechno jsme tedy viděli v sobotu?

Prvním cílem naší cesty na sever bylo druhé největší město Islandu - Akureyri. Kromě levného nákupu potravin v Bónusu jsem mířila i do místní verze Jysku pro stan. Na naše za čtyři stovky, paráda.
Vyprodáno.
Dobře, tak zase budeme spát pod širákem, vždyť jsme to minule taky zvládli. Minule byl ale jeden z nejteplejších dní na Islandu...


Street art Akureyri

Krásná fasáda v Akureyri

Trochu zklamaně jsem opouštěla obchod, sen o stanu se rozplynul. Ale co se dá dělat, jedeme dál.

Nedá se říci, že bychom úplně neměli plán, o nějakém přesném itineráři se ale také mluvit nedalo. Já jsem popravdě jenom věděla, že jedu na sever a Jirka mi sdělil názvy nějakých míst, která bychom mohli vidět (a které jsem já po pár vteřinách úspěšně zapomněla).
Novomanželé Carissa a Jared

Nastupujeme k Američanům. Právě jsou na líbánkách. Zajeli jsme si s nimi i na vodopád Godafoss, o kterém jsme ani nevěděli, že je při cestě. Pak jsme ještě pokračovali k jezeru Mývatn a k jeskyním s teplou modrou vodou. A tam jsme se rozloučili.

K jeskyním; nedávno jsem četla, že na Islandu se v jedné jeskyni natáčela scéna s Ygritte a Jonem Snowem. Vzpomněla jsem si na to a tak jsem googlila, jaká jeskyně to byla. A představte si, to místo s nádherně modrou vodou, které jsem před chvílí opustila, to bylo TO místo.
No lepší to zjistit pozdě, než-li nikdy. Vy už to alespoň budete vědět. Pište si - Grótagja.
Godafoss

Godafoss

Grótagja - místo, kde se natáčela láskyplná scéna Game of Thrones (Jon Snow a Ygritte)

Mířili jsme pěšky k jednomu místu, které jsme ale nenašli. (Ono totiž bylo přesně na druhým směrem, než kterým jsme šli.) Za to jsme ale na cestě našli iPhone i s kreditkou... Nejprve jsem se snažila vygooglit majitele podle jména, ale nic moc mi to nenašlo, tak jsme telefon hodili do kapsy s tím, že jej doneseme na informační centrum. Než jsme se k němu dostali, bylo zavřené, a tak se iPhone stal naším parťákem až do rána. K někomu se na cestách připojí třeba toulavý pes nebo jeho životní láska, k nám se připojil telefon.
Suvenýry a prodej tradičních svetrů lopapeysa v jednom z místních obchůdků, levnější stojí na naše zhruba 5000

Bylo ale ještě brzy. 165 kilometrů od Reykjahlíðu by mělo být nějaké město. A dostali bychom se docela hodně na východ. Pojďme to zkusit. (Tohle je přesně to kouzlo toho, když nemáte plán. Nemusíte se ho totiž držet.) Nakonec se nám i tento plán neplán změnil. Zastavilo nám auto, prý nás ale můžou vzít jen deset kilometrů. No co, lepší než stát venku, byla už docela zima. Z těch deseti kilometrů se ale vyklubala báječná cesta. Zaprvé - projížděli jsme okolo onoho místa, které jsme před tím nenašli - Námafjall. A dokonce jsme se tam šli společně s řidičem a jeho partnerkou podívat.
Námafjall

,,A kam míříte teď?"
,,No, jedeme k jedné sopce, chcete jet s námi?"
A tak jsme pokračovali dál. Krajina jako po apokalypse, všude spoustu dýmu a továren. Pro mě Island, který jsem ještě neviděla.
Tým Námafjall

Pár nás nakonec dovezl zpět do Rekjahlíðu. Foukalo. Ok, teď bych si vážně přála mít u sebe ten stan. Vyšli jsme tedy do hor a tam jsme objevili vyschlé koryto nějaké malé říčky. Na šířku tak akorát na spacák. Připadala jsem si jako kdybych ležela v hrobě, no aspoň jsme byli v závětří.

Z nějakého důvodu jsem měla divný pocit. Představovala jsem si, jak nás někdo večer přepadne, rozbije nám hlavy šutrem a pak nás okrade. A nikdo nás už nikdy nenajde. Nebo že třeba přiletí policejní vrtulník a zatknou nás, protože si budou myslet, že jsme onen nalezený iPhone ukradli. Můj život s bujnou fantazií je někdy náročný...

Nakonec jsem ale přece jenom usnula. O spánku se moc mluvit nedalo, byla mi zima, bolely mě kyčle a do zad(ku) mě tlačily kameny.

A teď již avizované velké množství fotek. 

Pán sice moc neuměl anglicky, ale za to nás dovezl až do Akureyri

Akureyri

V přístavu jsme snědli část zásob z domu a část nákupu z Bónusu. A pak jsme mohli vyrazit.
Hof - budova, která má teplou chodbu. Na Islandu je dobré o podobných místech vědět, když vám je zima i ve třech mikinách.



Street art nebo si jen někdo zapomněl polštář?

Kostel v Akureyri

Mývatn

Pustá krajina kousek od jeskyní 
Vstup do jeskyně


Islandští koně jsou láska

Takhle zamilovaně se umím dívat jen na koně, jídlo a foťáky





Večeře

V místním obchodu se suvenýry jsem narazila na tento chleba zvaný kollu brauð. Viděla jsem asi před dvěma týdny video, které ukazovalo, jak se toto specíální pečivo vyrábí. Jedná se o tradiční islandskou recepturu a nejvíce zajímavý je samotný proces pečení. Těsto se vloží do formy a zahrabe se pod zem do míst, odkud vychází horká pára. Nechá se tam několik hodin, dokud není hotový. Chléb má poněkud specifickou chuť, zdál se mi mírně nasládlý, ale byl hodně hutný, což jsem ocenila, jelikož mám jinak pořád hlad. A prostě k fazolím z konzervy dobrý.

Námafjall a Víti

Námafjall - nejkrásnější místo, které jsem zde zatím navštívila

Pohled shora ze sopky na industriální Island

Jezero v kráteru. Celkem jsou zde dva krátery - Askja a Krafla, jména získaly v dobách, kdy se věřilo, že je pod nimi ukryto peklo. 


Tuhle vlajku jsem si vzala s sebou na Island. Proč? Protože už když jsem odjížděla, věděla jsem, že miluji svoji zemi. A když jsem teď pryč, tento pocit ještě zesiluje. Už se těším, na Prachovské skály, Zvičinu, Prahu, Brno, Beskydy. Už se těším na zahrádky restauraci, kde si dám vychlazenou Kofolu. Na města a přírodu.
Jsem na Islandu, je to tu krásné a pravděpodobně se sem budu ráda vracet. Čím déle tu ale jsem, tím více jsem si jistá, že mým domovem je Česko. 💙💙

Reykjahlíð

Kostel

Podivné umění, paroží na železném podstavci. Aha




Nenormální a normální, můžete si vybrat

Náš hrob




Další články o mém au-pair pobytu najdete v rubrice Island a zásobu fotek a videí každý den na mém Instagramu

Druhý díl našeho severského dobrodružství

Do komentářů mi můžete napsat, které místo z tohoto článku se vám líbí nejvíce a také, jestli občas také míváte tak černé myšlenky jako já. Ať vím, že v tom nejsem sama :D

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také