O jídle poprvé / Island

2krát skvělý komentář
Samozřejmě, že si člověk zjistí, do čeho se řítí. I tak jsou ale věci, na které se připravit nelze, popřípadě je podceníte. Co tedy překvapilo na Islandu mě? Pojďme si povídat o jídle, to máme rádi všichni!

Nevěřili byste, jak moc je tu oblíbený protein. V kuchyni máme několik boxů proteinu (což prý takhle má každý), protein je v jogurtech, ochucených mlíčkách, v palačinkách, smoothie - ve všem! Islanďané jsou prý blázni do proteinu.

Když už jsem se zmínila o těch jogurtů, musím dodat zásadní informaci. Tady se rozlišuje mezi skyrem a jogurtem, neopovažujte se to zaměnit! Jogurt je to, co běžně jíme my, skyr je pak dle mého soudu také jogurt, akorát že má na obalu napsáno kouzelné slůvko protein. A z nějakého neznámého důvodu je pro Islanďany nad míru důležité tyto dva mléčné výrobky rozlišovat.

U mléka ještě zůstaneme. Doma nám litrová krabice vydrží i několik dní, používáme ho jen na vaření. Tady se ale mléko pije ve velkém. K snídani, ke svačině, k obědu, druhé svačině i večeři, žízeň spláchnete jedině mlékem. Denně tak z ledničky zmizí i dvě až tři balení.

A zajisté klasika, člověk si myslí, že to, co je samozřejmostí doma, je samozřejmostí všude. Uvařila a nakrájela jsem brambory na kostičky, to samé s vajíčky, chystala jsem totiž bramborový salát. ALE. Ocet, chyběl mi ocet. A pravděpodobně mi chybět bude do konce pobytu, zdá se, že náš starý dobrý Ocet kvasný lihový z Jednoty zkrátka neseženu. (A neříkejte, že děláte salát bez něj, to přece nejde, ne?) Smutně jsem tedy nabídla nedodělanou vánoční pochoutku své nové rodině a desetkrát jsem dodala, že takhle to rozhodně chutnat nemá. Pro jistotu, aby na náš národní poklad nezanevřeli.

Prozíravě jsem si sem přibalila kypřicí prášek, vanilkový cukr, puding. Jen jsem ještě mohla vzpomenout koření na svíčkovou a sušené droždí.
Jindy...

Co mě ještě velmi zaujalo, ač mi to moc nezachutnalo, je všudypřítomný pepř. A nejlépe v pokrmech, kde byste jej vůbec nečekali. Už jsem měla čokoládové bonbóny obalené v mletém pepři. To se ještě dalo, ale na list top sladkostí bych asi zařadila něco jiného. Nicméně, dnes jsem měla možnost okusit nanuk s pepřem. Na obalu je obrázek pochutiny s plameny v pozadí. Název je islandsky, ale mám pocit, že v něm figuruje slovo drak. Když jsem tedy poprvé okusila ledového draka, s napětím na mě hleděla moje hostitelská matka. Asi ji neudivilo, že jsem se zatvářila, jako kdybych právě snědla kus shnilého mechu pokapaného chilli omáčkou. Vážně jsem se snažila, ale nešlo to potlačit, můj výraz mě prozradil. Obvykle se snažím sníst vše, co tu dostanu (abych neurazila a protože mi většinou vážně chutná), ale tento nanuk byl nesplnitelnou výzvou.
Dostala jsem nový.
S vanilkou.
Ách...



Po prvním týdnu pravděpodobně vím ještě o zdejší stravě prd, nicméně toto jsou mé první postřehy. Jídlo je pro mě velké téma, ráda o něm mluvím a píši. Tohle je tedy takový první dojem, uvidíme, co tu ještě ochutnám.

PS: věděli jste, že Islanďané jedí koňské maso? Jiný kraj, jiný mrav... Já si ale s dovolením z ledničky vytáhnu tofu a zeleninový karbanátek.


Více článků o Islandu - Island
Více fotek na mém Instagramu - kracmarovat

2 komentáře:

  1. Nějaký mléčný stát, koukám :D S tím pepřem si mě překvapila, já zas na něj tolik nejsem a nunuk a pepř? :D zvláštní kombinace

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo :D mléko je tady v kurzu. A pepř, prý je to teď velký boom a pořád přichází s novinkami s pepřem. Prý mají i likér :D

      Vymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také