Na slovíčko s morem a tuberou

4krát skvělý komentář
Necítím se dobře. Kašel probodává moji hruď. Zahrabaná do peřin tak s železnou pravidelností vydávám zvuky, které připomínají palbu ze zákopů. Chvíli mi je horko, které vzápětí střídá chlad a já si připadám jako Napoleonův voják v Rusku. Moc nemluvím. Ne že bych nechtěla, to se ještě od dob, kdy jsem řekla mé první slovo, nestalo, jen to tak úplně nejde.

S kamarádem, který je na tom stejně, řešíme, jestli třeba neumíráme a nebo aspoň nemáme zápal plic. Zadávám do vyhledávače mé příznaky a čekám, s jakou diagnózou vyrukuje doktor Google. Kromě klasiky - rakoviny všeho možného, narážím na již zmiňovaný zápal plic a zánět průdušek. Tady končí veškerá legrace. Maturitní ples je za dveřmi a já neplánuji tančit po nemocničním pokoji v objetí se stojanem s kapačkami. 


Tohle je vážný

Dnes jsem se tedy odhodlala k návštěvě opravdového lékaře, to víte, google mi sice zjistí, co mi je, ale antibiotika (zatím) napsat nedokáže. Máma se směje mé troufalosti a naivitě. O čekárnách se říká, že tam chytnete ještě více nemocí, než máte. A také, že kor u nás si v té čekárně pěknou chvíli posedíte. 

A také, že jsem si poseděla. Přede mnou víc lidí, než kolik přišlo na inauguraci pana prezidenta Trumpa. Všichni vypadali, že brzy zemřou. Měli jsme toho tolik společného. Inhalovala jsem koncentrovanou směs virů a bacilů, sem tam jsem zakašlala (do dlaně samozřejmě), abych mým souputníkům dala najevo, že i já trpím a že v tom nejsou sami.

Dočetla jsem knihu a rozhlédla se po téměř márnici a zjistila jsem, že jedna kniha stačit nebude. Kdybych se ale vrátila domů pro další, ztratila bych výhodnou pozici, kterou jsem svým příchodem před půl hodinou získala. Sáhla jsem tedy po mobilu a ponořila se do virtuálního světa.

Aspoň si vyberu rakev

„Pan doktor si na chvíli odskočil, bude zpět tak za deset minut,“ oznamuje polomrtvým čekajícím sestřička. A mně už je to jedno. Alespoň si mezitím na internetu najdu nejhezčí rakev a vyberu si ty nejskvělejší písničky na pohřeb. Navíc, co je deset minut oproti dekádám, které tu už sedím. Když se po čtvrt století pan doktor vrací, vše se dává opět do pohybu a můj velký okamžik se blíží. Cítím to v kostech. Nasazuji si igelitové návleky, abych byla připravena, až se z ordinace ozve mé jméno.

Po dvou hodinách promarněného zbytku uhasínajícího života se z úst sestřičky opravdu ozývá mé jméno. Snad neblouzním. Zvedám se a vítězoslavně se dívám na ostatní. Nejraději bych pronesla nějaký projev, ale při něm bych musela otevírat pusu a s ní i bránu všem nemocím, které by do mě mohli vstoupit, a tak jsem od tohoto nápadu upustila.

Tentokrát jsem měla štěstí

Lékař si mě poslechne, něco zamumlá, podívá se mi do krku, přičemž mi dřevěnou špachtli zarazí až do žaludku a já mám pocit, že můj dávící reflex si to nenechá líbit. Zase si něco zamumlá, změří mi teplotu, napíše mi Nurofen, Mucosolvan a nějaké kapky a to je vše. Snažím se mu naznačit, že by měl třeba ještě zjistit, jestli nemám tuberkolózu, zápal plic nebo díru v krku, on si je však svou diagnózou jist. Mám zánět dýchacích cest, nebo něco takového.

A tím to končí. Po tolika hodinách bídného strádání opouštím ordinaci. Jediné, co vím jistě je, že
 jsme se neviděli naposledy. Moji drazí přátele z čekárny mi kromě „nasledanou“ darovali společně s vyslovením rozloučení i jejich nemoci. 

Až tak jsou štědří!

4 komentáře:

  1. Úžasný článek! Já bývám nemocná jednou za sezónu, to jest, když se rapidně změní počasí. Většinou to odnesou průdušky, takže antibiotika a nazdar. Ovšem dojít k doktorce je pro mě nesnadné. Nejdřív trpím tři týdny, pak teprve jdu.
    Ovšem od doby, kdy kamarádka přecházela kašel měsíc, a pak měla zápal plic na Vánoce, si už se zdravím tolik nepohrávám. A jo, taky jsem hypochondr :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :D Já právě raději také šla, příbuzný kvůli tomu skončil na JIPce, že přechodil zápal plic. A víš co - lepší zdravý hypochondr než-li padlý hrdina

      Vymazat
  2. Já mám hroznou výhodu, že máma dělá ve zdravotnictví. Sice s ní už nebydlím, ale většinou už po telefonu dokáže říct, jestli s tím kašlem mám nebo nemám chodit k doktorovi :D Taky si s mým dýcháním-nedýcháním-kašláním užila v dětství dost. Čekárny totiž fakt nesnáším! Každopádně prima, že to dobře dopadlo a snad sis z té čekárny opravdu neodnesla něco, co tě k panu doktorovi požene za pár dní znovu! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak jsem u něj znovu byla, těžko říct, jestli jsem tam něco chytila nebo se mi to zhoršilo.
      To máš docela dobré, mně moje mamka moc neporadí no :D

      Vymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také