Lamič: Anonymita ti dává do určité míry masku

1 úžasný komentář
Nebuďte lamy a přečtěte si rozhovor s Lamičem!
Ptáte se, kdo to je? Lamič je bloger píšící skvělé články o mezilidských vztazích. Není to ale žádné suchopádné čtení do hodin psychologie, naopak, Lamičův styl si získá čtenáře i mezi lidmi, kteří by se o podobné věci jinak stoprocentně nezajímali. Pojďte si tedy přečíst rozhovor nejen o blozích, anonymitě na internetu nebo o budoucnosti psaní článků. 

Představ se prosím čtenářům, aby věděli, s kým mají tu čest. Co tě přivedlo k blogování, o čem píšeš a čteš nejraději?
Holka, ty na mě hned od začátku jedeš pěkně z ostra :))
Mý jméno se Lamič a zabývám se blogováním o osobním rozvoji, komunikaci a mezilidských vztazích. Aktuálně bloguji anonymně, protože si tak můžu dovolit víc, než kdyby místo modrýho smajlíka na stránce visel můj ksicht.
K blogování mě přivedla snaha ze sebe nějak dostat negativní emoce. Jistej čas jsem na tom byl psychicky dost blbě a přišlo mi, že nic nemá moc smysl. V ten moment jsem objevil kouzlo blogování, díky kterýmu jsem našel něco, co jsem mohl tvořit a mělo to větší smysl, než se litovat.
Nejraději čtu věci ze života, osobní deníčky a věci týkající se vztahů.

Myslíš si, že si anonymní autor může dovolit více? 
Jasný. Představ si situaci, kdy někoho fakt nesnášíš. Neoblíbenej vedoucí, spolužačka, bejvalej, úča… Kdokoliv, na jehož účet si chceš ulevit, ale byla bys v hajzlu, kdybys mu pravdu řekla do očí. Ale co kdyby nevěděl, že mu to říkáš ty?
Anonymita ti dává do určité míry masku. Lidi ti můžou nadávat, urážet tě. Ale do značné míry to neovlivní tvůj soukromej život. Nejsem si jistej, jestli podobnou věc může říci třeba Martin Rota, kterej na Youtube nadává, na co může, ale má koule to dělat s vlastním ksichtem.

Přemýšlel jsi někdy nad tím, že zveřejníš svoji identitu?
Pro mě osobně není vědomé odhalení něco, v čem bych viděl výhodu. Hrozně by to zkurvilo obsah článků. Už bych nemohl být tak otevřenej. Nic bych tím nezískal. Jiná situace by nastala v případě nějakého ocenění, ale tak oblíbenej bloger nejsem a pochybuji, že budu. Taky mi to mrdá potencionální šance na spolupráce nebo zviditelnění. K lidskýmu ksichtu si uděláš bližší vztah, než k prázdnýmu jménu. Ale ani jedno není něco, kvůli čemu bych blogoval. A s kým se chci sejít, s tím se rád sejdu :)

A kdybys nějaké ocenění získal, šel bys do toho odhalení a ztráty anonymity?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem nad tím nepřemejšlel. Teď ti řeknu že ne, ale jak by to bylo na ostro, těžko soudit. Nikdy nevíš, jak na tom budeš v budoucnu. 

Ví třeba někdo ve tvém okolí, že píšeš blog (rodina, přátelé), nebo by to byla úplná novinka i pro ně?
Z mého blízkého okolí to neví nikdo. Tuší se o mě, že mám nějaký menší pisatelský vlohy, ale že jsem takhle otevřenej po netu, to neví nikdo.

Čemu se ještě věnuješ, ve svém volném čase, kromě psaní blogu?
Počítá se čumění na porno, případně na seriály? :)
Vedle toho chodím občas do posilky, hraji rekreačně kulečník a dnes už hodně zřídka poker. Bejvávaly doby, kdy jsem na té karetní hře byl fakt závislej. Píšu taky pro jeden web články. Z pochopitelných důvodů v tomto nemůžu bejt víc otevřenej. No a když jsem ve větším městě a mám dobrou náladu, občas se hecnu a snažím se seznamovat s ženskými v ulicích. Záměrně nepíšu balit, protože v tom si až tak dobrej poslední dobou nepřijdu. Kvůli studiu jsem z toho totálně vyšel a budu muset zas někdy začít. Pokud se do tý doby nestane něco neočekávanýho.

Co neočekávaného by se třeba mohlo stát?
I mně se může stát, že narazím na babu, kvůli který nebudu mít dál potřebu se seznamovat s jinými holkami. Ještě jsem teda nepotkal holku, která by skákala blahem z toho, že její milej jen tak chodí po městě a kávičkuje s cizími holkami, který náhodou potká. Spíš místo skákání blahem by skákala na tvý makovici, případně jinejch citlivejch místech. A to nechceš :))

A jaký máš názor na to, když je holka ve vztahu a schází se i s jinými kluky - kamarády?
Tohle je věčný téma, si myslím. Jestli být v tomhle přísnější, nebo ne. Každá věc má svý pro a proti. Obecně jsem ale toho názoru, že jakmile začneš svý holce zakazovat, aby se stýkala s kamarády, stává se z tebe koule na noze a přítěž. Což nemusí vadit hned, ale do budoucna to je záminka pro to, aby se s tebou necítila příjemně.
Navíc když bude chtít, tak se s tím kámošem stejně sejde, i když jí to budeš zakazovat. Nemáš ji na očích 24 hodin denně. Celkově jde o míru vybudovaný důvěry. Zákazem dáváš najevo, že jí nedůvěřuješ. A proč by pak ona měla důvěřovat tobě? Jasný, když jí necháš v tomhle směru volnost, zvýšíš tím riziko, že potká někoho, do koho se zabouchne. Nicméně v tomhle směru si myslím, že se vyplatí spíš být hodně pozornej v tom, jak se holka s tebou cítí. Pokud je tam známka nějakých problémů, je lepší to řešit včas a ne až tím, že rozbiješ hubu nějakýmu don Juanovi, kterej se partnerce dostal pod sukni.
Lamic.cz
Sám nemám problém, když se partnerka tu a tam sejde s kamarády. Pokud ona nemá problém, když se i já tu a tam potkám s kámoškami.

Zpět k blogování, co ti momentálně na české blogové scéně chybí? Ať už nějak specificky zaměřený blog nebo typ článků, které by sis rád přečetl.
Česká blogová scéna je plná pěknejch bab, u kterých podle psaní hned poznáš, která z nich je a není úplný tele. Navíc o nich víš první a poslední díky tomu, že na sebe často všechno vyžvaněj online. Co víc bys chtěla? :-D
Jde dost o to, co bereš za blogosféru. Pro mě nekončí s Facebookovými skupinami. Existuje i kupa odbornejch blogů, ať jde o podnikatele nebo různý specialisty napříč kraji i obory. Ty se většinou nacházej na zpravodajských serverech typu idnes atd. Kupa lidí ti taky sere na vlastní web a spokojí se třeba s mikroblogováním na Twitteru. Když hledáš, najdeš si svý.
Krapet mě mrdá určitej nedostatek pochopení a tolerance některých blogerek vůči začátečnicím. Já mám fakt kliku, že jsem chlap, umím psát a bloguji o tématu, který není v týhle komunitě tak častý. Neumím si přestavit být nějaká tuctová holka, nedej bože abych psal o kosmetice a módě. Kolem těchto témat se už vybudovalo určitý pevný jádro. Když do toho pak naskočí holka, která s blogováním začíná a hodí nějakou botu, tak tě ten zbytek někdy rozmrdá v komentářích takovým stylem, že ten blog už vícekrát nezapneš. Málokdo tu kritiku umí podat tak, aby toho druhého nenasral.
Hej, mě taky jebe, když nějaká blogerka vyplodí video, který je z mýho pohledu totálně o hovně a má to více zobrazení jak můj nejlepší článek. Ale to doprdele neznamená, že jí hned musím zjebat jak nějakou lacinou děvku.

Co tě dokáže odradit od čtení nějakého nově objeveného blogu?
Když už se nějak prokoušu k tomu, abych web rozklikl, tak mě jako první věc zajímá téma blogu. Jakmile je to čistě pro baby alá kosmetika a dívčí móda, okamžitě mažu pryč. Výjimkou je, pokud je blogerka fakt pěkná kost. To jsem i ochotnej tomu dát šanci a omrknout, jestli by na tom blogu nebylo něco, co si v pohodě může přečíst i chlap.
Pak dělá dost i design. Jakmile si nějakej autor blogu plete web s návratem do výtvarky a výslednej vizuál připomíná ksicht Jokera obtisknutej do vodovek, čichám průser a jdu od toho.

Jakou má podle tebe psaní (nejen blogů) budoucnost, když je tu možnost sledovat youtube, televizi,... téměř bez námahy?
Nó, to je dobrá otázka. Popravdě kdybych na tohle uměl pravdivě odpovědět, tak se asi vyseru na blogování a půjdu věštit, protože by to mohl být fakt výnosnej byznys :-D
Když to vezmu obecně, tak dokud se roboti sami nenaučej psát, vždycky bude potřeba někdo, kdo bude umět s písmenky pracovat. Takže o to se moc nebojím. Jasný, dnes se obecně málo čte a když málo čteš, je kurevsky nepravděpodobný, že budeš dobře psát. Nicméně tím spíš se do budoucna uplatní někdo, kdo psaní ovládá.
Spíš bych věřil, že se ještě dožijem dne, kdy tištěný médium půjde úplně do háje a na vše postačí internetový zprávy.
Co se týče blogování, tak to dost záleží na tvých prioritách. Jestli chceš být fakt špička v zemi, tak si podle mě už nevystačíš jen s textem. Videa, audio a fotky dnes táhnou víc. I s textem si můžeš udělat super jméno. Ale v porovnání s lidmi, kteří budou vyžívat více médií, budeš dost v nevýhodě.
Jelikož kupa lidí bloguje pro zviditelnění, hádám, že čím dál vyšší počet blogerů postupně přejde spíš na Youtube nebo Instagram. A psaná forma se přesune ve větší míře do hlubin mikroblogování na sociálních sítích.

A poslední otázka. Jaký blog bys určitě všem doporučil a proč?

Ty jo, to nevím, jestli ti můžu odpovědět. Už vidím, jak někoho zapomenu a v mailech mi skončej výhružný zprávy :-D
Z chlapů, kteří ještě furt blogují, čtu nejčastěji Michala Krčmáře, což je tématem i stylem psaní takovej můj blogovej vzor. Umí s dost hovorovým stylem podat přehledným způsobem i hodně složitý věci ohledně vztahů i internetového marketingu. Dále je to blog Tomáše Hořejšího, kterej píše o cvičení a zdravým stravování tak pochopitelně, že to pochopí i ten největší trouba.
Z holek rád čtu Adélu Stinglovou, která jako jedna z mála umí do těch článků otisknout svoji super osobnost a prodat to. Docela mi imponuje její životní příběh, kdy se celkem úspěšně prokousává životem, i když to nemá úplně lehký. A ještě nikdy mě nezklamala Hořká blogerka, jejíž hejterský články mě pokaždý pobavěj.
No a samozřejmě Terku Kračmárovou, která dělá vedle čtivejch článků i rozhovory se zajímavými lidmi. Jen se bojím, že v tom posledním se nic novýho nedozvím :-D

1 komentář:

  1. Lamiče mám prostě ráda, co si budeme povídat, jeho blog je jeden z mála, který sleduji fakt dlouho a dá se říct, že pravidelně - proto vždy ráda uvítám jakýkoliv rozhovor či článek na podobném konceptu.

    Rozhovorům se já osobně věnuji už tak na půl profesionálně, proto jsem se zaměřila nejen na zajímavé informace o Lamičovi, ale i na formu rozhovoru. V první řadě bych chtěla chválit, a to otázky, které na sebe poměrně dobře navazují a nejsou zkrátka holé - otázky jsou totiž to velké gró rozhovoru - na dobré otázky získáš prostě dobré odpovědi.

    Co mi ale bilo do očí a musím tomu věnovat zmínku, je konec článku jako takového. I kdyby tam byla jedna/dvě věty na závěr, působilo by to mnohem lépe, než takhle otevřené - s upřímností můžu říci, že to na mě působí nedodělaným a nedokončeným dojmem.

    Ráda si přečtu tvůj další rozhovor, ať je to dříve, či později, a už teď se těším na jeho zakončení, které je v této formě nezbytné pro dobrý dojem :)

    Přeji mnoho úspěchů nejen v blogování,
    Barča Pernicová
    www.superwomen.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také