Co zažijete na každém třídním výletě

10krát skvělý komentář
Třídní výlety jsou nejoblíbenější částí studia. Znamená to, že se neučíte, jedete někam daleko hodně dlouho autobusem nebo vlakem, dorazíte na místo, kde jste zhruba dvě hodiny, poté jedete hodně dlouho autobusem nebo vlakem zpátky a doma se učíte jako pitomci, jelikož jste se vrátili o tři hodiny později vůči plánu, a vy tedy vůbec nestíháte přípravu do školy.

Čím více výletů zažijete, tím více si také uvědomíte, že některé věci se téměř vždy opakují. Skoro by se podle toho dala sepsat taková osnova a pokud se stanou alespoň 2/3, lze trip prohlásit za úspěšný. Správný výlet by totiž nebyl výletem -


- bez čekání na opozdilce
,,Prosím, ještě pět minut, Jana zaspala, ale už je na námku," volá na nervózní učitelku nejlepší kamarádka Jany, kterou přepadá hysterie byť jen při pomyšlení na to, že by se na výletě musela bavit i s někým jiným ze třídy. Za Janu by se i bila, nebo by si alespoň stoupla před autobus a demonstrativně jej nepustila dál, dokud by zaspavší přítelkyně ležérním krokem nevstoupila, s tupým a výmluvným výrazem na tváři, na první schůdek autobusu.
Výlet do Terezína

- bez nedočkavců
Věta - já už mám hlad - se autobusem zpravidla rozezní po prvních dvou náročných kilometrech jízdy. Takovou dobu bez jídla by nevydržela ani anorektička, natožpak statný třeťák. Interiérem se ozývá nejprve opatrné šustění igelitového sáčku, později lehčí šum alobalu a v závěru i Venca za volantem cítí, že Frantovi sedícímu v předposlední řadě u pravého okna mamka na cestu usmažila řízky a ještě doběhla už na sedmou do krámu, aby koupila čerstvý chleba. Signální řízek pak rozboří veškerý ostych z jedení v autobuse a dalších pět minut na to se ozývá cvakání svačinových boxů, šumění perlivých nápojů a trhání pytlíků s gumovými medvídky z Kauflandu.
Jé ty máš bebéčka? Vyměnim za dvě miňonky!
Obchodní duch se probudí v každém, kdo vidí, že někdo jiný má jídlo, o kterém se mu již čtyři dny zdají mokré sny. Pokud nepomůže nabídka - něco za něco -, přijde na řadu škemrání, prošení a tak dále, až nakonec druhá strana podlehne a se slzou v oku daruje svůj oblíbený pokrm nenasytnému spolužákovi.
Exkurze na letiště



- bez mekáče
Přestože osmdesát procent prostoru batohu každého výletníka zabírá vydatná svačina, nedat řidiči, jakožto učitel, příkaz ku zastavení u McDonaldu, znamená pro kantora pokles na stupnici oblíbenosti u žáků hluboko pod fyzikáře. Asi to nemá racionální vysvětlení, ale pokud zkrátka děti na výletě neutratí půlku kapesného ve fastfoodu, stál celý výlet za ..., no však vy víte. Protože ať už na výletě viděli synagogu, Zdeňka Trošku nebo Čapí hnízdo, na nic jiného nebudou vzpomínat s takovou chutí, jako na nechutně přesmažené hranolky. A neuděláte s tím nic. NIC.

- bez holky na podpatcích
Když učitel den před výletem připomíná, že je nutné si na celodenní šmajdání po Praze vzít pohodlnou obuv, ona akorát přemýšlí nad tím, jaký lak na nehty si odp
olko koupí, než půjdu s girls na kávičku. Není tak divu, že tuto informaci přeslechne a druhý den nakráčí na místo srazu v jehlách. Celý den na sobě nedává znát sebemenší známku poražení a dokonale skrývá svoji nenávist k dlažebním kostkám. Sem tam se ji nebezpečně rozkmitá kotník, když blbě našlápne, zarytě však tvrdí, že se jí jde dobře, a že je to vážně v pohodě, přestože se jí hlavou honí myšlenky na sebevraždu a na vyhození lodiček do popelnice.

- bez znuděnce
Všude byl a všechno zná. Nikoho nepřekvapí, že tam, kde právě teď jste, on už byl minimálně třikrát. A je přece strašný vopruz něco vidět potolikáté. Nejprve se snaží machrovat svým všeználkovstvím a zdatně tedy všem okolo říká to, co by se bez něj o minutu později dozvěděli také, a to od průvodkyně. Když ho přestane bavit chytračení, změní přístup k výletu a nastaví svůj mód blazeovanosti na maximum. Kroutí očima, když jsou všichni nadšeni z něčeho zajímavého, stojí stranou, když vidí, jak se ostatní hrnou, aby si vyfotili zajímavý exponát nebo třeba Leoše Mareše. Ač by ho to vlastně možná zajímalo, nesmí polevit. Svým výrazem se skleslými rty a nepřítomným pohledem dává najevo své opovržení a utrpení a ani nemusí nic říkat, aby ostatní poznali, že on se teda rozhodně nebaví. Škoda, že to nikoho nezajímá...

- bez nevolnosti
Stačí lehké zhoupnutí přes horizont v kombinaci s přemírou miňonek a je to tady.
,,Rychle, zastavte prosím!" volá na celý autobus zelený člověk, nápadně připomínající alzáka. Venca šlápne na brzdu tak prudce, že se nebohý dotyčný ke dveřím dokutálí, načež celé číslo ukončí perfektně mířenou šavlí do příkopu. To vyvolá rozličné reakce. Někteří jdou také zvracet, jelikož se jim z toho udělalo špatně, další se debilně uculují, když okolo nich konkurent Barbory Špotákové v házení věcmi prochází zpět ke své sedačce. A tomu zbytku je to upřímně jedno, protože buďto spí nebo se vykusuje se svým řízkem.

- bez neznámých lidí
Selfie sem, selfie tam...
Ve škole jste je buďto neviděli nikdy, nebo je poznáváte jen matně. Myslím takové ty lidi, co sedí vepředu za učiteli a vy se celou dobu dohadujete, kdo by to mohl být. Ať už rodinní příslušníci kantorů, uklízečky nebo učitelé, kteří vás na nic nemají, vždy tam jsou. A vy o nich nevíte vůbec nic. Jsou tu, aby vás mlátili za vaši nevychovanost, když to učitelům není dovoleno? Koupí vám v hospodě pivo? Přimluví se za vás, když přemlouváte učitele, aby se uskutečnila pauza u McDonaldu? Nevíte. Prostě nevíte, co jsou ti lidé zač a kde se vzali na vašem, VAŠEM výletě. A beztak jedou zadarmo. Pff.

- bez selfie
Dokud to bylo jen to selfie, dalo se to brát jako lehká mentální porucha, která ale v zásadě nikomu neubližuje. Ale od té doby, co s sebou ta holka ze třetí lavice tahá úplně všude selfie tyč, přestáváte tento moderní výdobytek tolerovat. Nejenže pozvednutá tyč s mobilem hore hází špatný stín na celou vaši skupinu, navíc se díky většímu záběru fotoaparátu může stát, že budete na nějaké fotce také zachyceni. Buďto podlehnete a pokusíte se tvářit dobře nebo se směrem toho ohavného bleskosvodu nepodíváte. Tak jako tak to dopadne katastrofálně a vám nezbude nic jiného, než-li vyrobit woodoo panenku ve tvarů selfie tyče a rituálně ji spálit.

Je to toho více, hlasité zpívání v autobuse, usínající spolužák a následné focení jej, učitel, jehož výklad nikdo neposlouchá... A bez čeho se neobejde váš výlet?

Pokud vás zajímá, jaké pocity jsem měla ze školní chmelové brigády, přečtěte si tento článek ZDE :)

10 komentářů:

  1. Skvělý článek! :D V jistých bodech se mi vybaví lidi z mé (díky bohu za měsíc bývalé) třídy. :D
    Catherine Ribbon

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a já v některých bodech popisuji i sama sebe :D Třeba to s tím jídlem, většinou jsem mezi prvními, kteří křičí, že mají hlad pět minut po odjezdu :D

      Vymazat
  2. Bez kuřáků, co si pořád chtějí zapalovat. Jo a mezi nima jsem i já xD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak u nás máme kuřáky tak dva, takže s tím jsem se na výletě nesetkala, oni ani nechtějí, aby to někdo věděl, zejména učitelé

      Vymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také