Deník maturantky #1 Alfa samci gymnázia

14krát skvělý komentář
Po necelých třech letech našeho působení na střední škole to přišlo. Uvidíte tonoucího a nepodáte mu pomocnou ruku, namísto toho ho klacíkem ještě více odšťouchnete od okraje bazénu. Asi tak na nás zapůsobila věta, která se rozezněla před pár dny naší třídou. 


Tak, maturanti už se s námi oficiálně rozloučili, jste tedy nejstarším ročníkem naší školy.


Naše praktiky možná nejsou vždy úplně legální...
Student se snaží proplouvat písemkami, žene se kupředu, ale rozhodně nechce vědět, čemu naklusává na splašeném koni vstříc. V prvním ročníku je rád, že se z nové školy nezhroutí, ve druháku pomalu začíná chápat algoritmy jednotlivých písemek a myšlenkové pochody rozzuřených profesorů. Ve třetím ročníku je za polovinou, což ho těší, jelikož vydržel, oproti svému očekávání, vážně dlouho. Tedy to ho těší do chvíle, kdy mu lidé začnou naznačovat, že za rok je maturita a ti drzejší se ho dokonce opovažují zeptat, na jakou vysokou plánuje jít. Student ve třetím ročníku ví jedině to, že někam určitě jít plánuje, rozhodnutí o podrobnostech jako jsou místo a obor přenechává svému budoucímu já.


Taky končí veškerá legrace

Když tedy třída skoromaturantů slyší z úst profesora, že největší strašák jejich kariéry na gymnáziu je téměř za dveřmi, nikomu není do smíchu. Hlasitá polknutí, vytřeštěné oči a nervózní cvakání s propiskami. Nikdo nebyl na takovou krutou pravdu připraven. Horda nebojácných bojovníků je v pasti. Narušení jejich komfortní zóny je tu, přichází boj s prokrastinací na život a na smrt. Nikdo si nechce vzpomenout na svá slova z prváku, kdy zarytě tvrdil, že se bude učit už rok před maturitou, aby to pak zvládl. Protože právě teď máme přesně rok před zkouškou dospělosti a mnozí ani nevědí, z čeho ji vlastně budou skládat, natož aby se začali učit.

Kdykoli jen zaslechneme jedovaté slovo - didakťák, sevře se nám žaludek. Ač toho o něm ještě nevíme moc, tak nějak tušíme, že to nebude nic příjemného. Je to jedno z těch slov, u kterých bereme na zřetel, že existují, neříkáme je však, jelikož se bojíme, že by nám pouhé vyslovení mohlo způsobit fyzickou bolest. Svaťák je pro nás zatím týdnem volna. Už jsme vycítili, že ten týden nebudeme moci promrhat sledováním seriálů, přesto je to jednou z mála lákavých věcí na čtvrtém ročníku. Ústní maturity si zatím představujeme jako něco, co se dá vždycky nějak okecat, nechceme si připouštět, že i na tom mnoho lidí z předchozích ročníků vyletělo.

Někdy není jiného východiska

Chodby patří nám

Na druhou stranu, na chodbách nyní nepotkáte nikoho, kdo by byl tolika znalý životu, kdo by měl více zkušeností, komu by veškerá moudra doslova přetékala z hlavy i ušima. Všichni teď kříží cestu TĚM třeťákům, kteří budou za rok maturovat a s pokorou a kapkou soucitu si je prohlížejí. A pokud jsou prváci a druháci alespoň trochu stejní, jako jsme bývali my, jistě na ty starší nahlížejí s respektem.

Hlavně úctu

Dříve kmenům vládli stařešinové, dnes vládnou středním školám maturanti a ti každý květen předají žezlo třetímu ročníku, rázem stoupajícímu v hierarchii školy na úplný vrchol. Alfa samci, panovníci, pávové, obdivujte je, užívejte si, že vám dovolí být v jejich přítomnosti. Hýčkejte je, neptejte se jich, kam míří na vysokou a kvapně jim ustupujte na chodbách. Protože i vy jednou pochopíte, kolik dřiny (psaní taháků), překonávání sebe samých (podvodů při zkoušení) a trpělivosti (prospaných vyučování) za jejich místem na společenském žebříčku stojí a budete rádi, když vás tak TI MLADŠÍ budou také vnímat. Až vás budou vnímat jako ty přeživší hrdiny, kteří se nezlomili pod náporem pololetních písemek a probojovali se až do (před)maturitního ročníku



A všem maturantům přeji mnoho štěstí, znalostí a klidný svaťák :)

Další článek o škole? Co třeba o mé zášti k chemii? Čti ZDE

14 komentářů:

  1. Pekne si to napísala :) A ešte netreba stresovať, to si nechaj na mesiac pred maturitou, keď si uvedomíš, že ešte stále poriadne nevieš z čoho sa vlastne maturita skladá, heh. Kika – Blog for smile

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji, já se ani moc nestresuji, jsem na tyto věci trochu flegmatik :D

      Vymazat
  2. Pěkně napsaný článek. Já mám ještě naštěstí dva roky před sebou. :D :)
    Find joy in the ordinary

    OdpovědětVymazat
  3. Taky mám ještě rok do maturity. Vysokou už sice mám víceméně rozmyšlenou (vím, čemu se chci věnovat, ale nevím, na kterou školu), ale maturity se děsím. Z angličtiny strach nemám, z češtiny taky víceméně ne (máme perfektní učitelku, která dokáže na maturitu skvěle připravit a nedávno jsem si zkoušela didaktický test z čj a chybovala jsem vesměs jen v tom, co jsme ještě neprobírali, takže si věřím :D). Odborné předměty - ekonomika a účetnictví - už budou horší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nedávno jsem zkoušela didakťák z čj a bez příprav jsem to dala na dvojku, tak snad to vyjde i za rok :D Školu mám celkem vymyšlenou, chci na žurnalistiku Praha/Brno, uvidím, kam mě vezmou :D

      Vymazat
  4. Moc krásně napsané :3
    Ale na druhou stranu... nechci se vidět, až budu dělat maturitu já :D Budu vyvádět a plašit určitě daleko víc než teď, když se snažím o dobrou střední a teď mám před sebou rok, kdy nesmím mít ani jednu 4 :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To zvládneš :)
      Nojo, taky z toho nejsem nejklidnější, ale když to zvládli ostatní... :)

      Vymazat
  5. Já ač mám dlouho po maturitě, tak si velmi dobře pamatuji, že já a dost dalších mích spolužáků trémou přímo sršeli. :D Ale je to absolutně zbytečné. Čím méně stresu, tím lepší výsledky. To platí i v pracovním nasazení. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K přijímačkám jsem šla bez učení, bylo mi úplně jedno, že právě teď budu psát hodně důležitý test,.. občas bývám v takových situacích až moc klidná :D Tak uvidím, jak dopadnu s maturitou

      Vymazat
  6. Já poslouchá řeči o maturitě už od prváku :D Je to hrůza. Učitelé s tím vždycky straší a člověka to akorát stresuje. :D Teď půjdu do třeťáku a moc se na to netěším. :D Držím ti palce, aby jsi zvládla maturitu. :)

    OdpovědětVymazat
  7. jee maturitni rocnik, kde jsou ty doby, mam to za sebou uz hodne hoooodne dlouho :-D ale s laskou vzpominam, i kdyz si jasne pamatuju, jak jsem to tehdy nesnasela a nadavala :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já doufám, že na to taky jednou budu vzpomínat, všichni říkají, že to byla jejich nejlepší léta, tak snad to budou pravda :D

      Vymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také