Když je moučkový cukr v kurzu

2krát skvělý komentář
Ať už zapnete Novu, Primu, či jakýkoli jiný komediální kanál, setkáte se s tím. Kdo ví proč, lidé po tom asi prahnou ještě více, než po krvi, násilí a štěňátkách. Ráno i večer, od pondělí do neděle, od jara do zimy. Nové tváře či stálice, mladí či staří, nesejde na tom, pokud dokáže člověk umíchat vajíčka, má potenciální možnost, že se přes noc stane idolem národa. Markétka, Zdenda, Jirka, Láďa, Halina, Karolína, skoro by ta jména vydala na pokračování písničky Holky z naší školky (čímž nechci o pánech říci, že nejsou pány, jen mě fascinuje ta dlouhá, a stále neúplná, řada jmen).


Proti gustu žádný dišputát

Puntíky, pastelové barvy, to je ono! foto: onecharmingparty.com
Co mi tedy leží v žaludku? No přece pořady o vaření!
Netuším, co je to za fenomén. Proč poslední dobou vaří každý, kdo v ruce udrží vařečku. Tedy proč vaří a nechává se u toho natáčet, přičemž celý akt doplňuje plytkými poznámkami o tom, že už to bublá, a že už to houstne, evokuje to ve mně pouťové atrakce, už se to roztáčí, už to jede! A že to bude jízda, o tom není pochyb. Největším kouzlem přesycenosti televizními kuchařkami je bezpochyby možnost volby. Vlastně je to takový dotek demokracie, jehož kouzlo každý den na vlastní kůži pociťuje i paní Maruška „vodnaproti“. Každému dle gusta, ať už si někdo rád poslechne příhody z dětství, příběhy z oslav nebo příběhy úplně o ničem, vždy se najde někdo, kdo plně naplní jeho potřeby a ještě přitom upatlá luxusní bábovku.

Hory nádobí až na půdu

Může se jednat o ryze chlapácké vaření, plné masa, krve a párků zalitých pivem nebo o ,milými melodiemi podbarvené, pečení a lehké sypání moučkového cukru na všechno, co se vyskytuje v blízkosti rozkošně puntíkovaného prostírání (i když kdo ví, co je ten bílý prášek zač). Moc hezké. Ale hrozně nereálné, přikrášlené a navíc, vařit jako v televizi, myčka by byla v plném pracovním nasazení 24 hodin denně. Vypadá to božsky, mouka v jedné skleněné mističce, cukr v další, kousek másla na porcelánovém talířku a vajíčka v blíže neidentifikovatelné nádobce. Deset misek na přípravu těsta, pět hrnců na přípravu polevy. A na závěr obří kupa trochu zašpiněného, ale i tak po umytí volajícího, nádobí.
Vaříme s Karolínou

Démosthenes

A aby celý tento „svinčík“ byl trochu více lidový, nesmí se zapomínat na jednu věc. Nejsme ve škole, abychom řešili češtinu. Proto, čím více se vyjadřujete jako vidlák, tedy vlastně lidový vidlák, či jako prostá ženská od dětí, která vám na nějaké bychom kašle a natvrdo vám řekne by jsme, tím větší máte šanci, že si získáte srdce národa. Ten vám bude tleskat, ovace sklidíte za upřímnost, nestrojenost vašeho projevu a za to, že jste jedním z nich. Upřímně, nejsem nějaký pedant, ale nedávno jsem koukala na nějaký pořád ze série Vaříme s ... (jméno doplňte dle libosti) a jen jsem čekala, kdy mi začne z uší téci krev, duha nebo zbytky rozmělněného mozku. Chápu, že demosthenský přednes by asi běžného diváka neoslovil, no i tak by měl mít projev v televizi nějakou úroveň. Tohlencto, tadyhle, jakoby, hezkej, jsou to neškodná slova, nevadí mi při konverzaci s přáteli, nemůžu je ale vystát v pořadu, který si svými kostkovanými ubrusy a rukolou úplně všude hraje na pořad hodný Nigelly Lawson.

Mmm, och a mňam

Na konec, neříkám, že by to bylo něco závažného, sice kvůli tomu odumírají lidem mozkové buňky, ale aspoň se kvůli tomu nekácí pralesy (i když, pokud by byl v používaných surovinách palmový olej, tak by ty pořady de facto nepřímo pralesy kácely ehm,...), neumírají štěňátka (a tak se máme nad čím rozplývat v Televizních novinách) a dokonce kvůli televiznímu vaření nevypukla jaderná válka, zdálo by se tedy, že je to vlastně neškodné. Já si ale stejně nemůžu pomoci a říkám, že už bylo dost všech dortíků, dezertíků a hraných „mmm“ při zakousnutí se do betonového muffinu. Shrnu to tedy jednou zásadou z práva, které teď probíráme: Co není zakázáno, je dovoleno; a proto vás o něco poprosím, pokud plánujete jít do politiky, zakažte pořady o vaření, aby nebyly dovoleny, děkuji.

2 komentáře:

  1. A já ty pořady taaak miluji :-) Ovšem ne všechny. Taky mě rozčilují slova jako hezkej, todleto a hlavně jakoby.... Takže sleduji Olivera, Nigellu a občas Karolinu. Nigella sice miluje cukr, máslo i jiné hříchy, ale umí to tak krásně podat ;-).

    OdpovědětVymazat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také