Berlín II. Budou Vánoce

Žádný komentář :( Zkus to napravit
Minulý týden jsem se (bohužel) vrátila z Berlína, tentokrát jsem zde byla v období adventu. Jeli jsme sem se školou v rámci jazykového kurzu němčiny, kterou jsme se učili dohromady 9 hodin.

Vezmu to tak nějak po bodech, na co si zrovna vzpomenu, to napíšu. Takže:


  • NEJvětší nepozornost
Já mám prostě problém poslouchat, když mi někdo něco říká. Zapamatuji si, kde co bylo napsané, i když jsem to viděla jen letmo, ale jakmile na mě někdo mluví, tak po přibližně čtyřech vteřinách přestávám poslouchat a nevnímám. A to může být problém. Obzvlášť v kombinaci s mojí další vlastností, tedy věc se má tak. Ráda se bavím s lidmi. A pokud sedím v autobuse, je tam legrace a učitelka něco důležitého říká, nemá můj mozek šanci to vstřebat. Jeli jsme do Říšského sněmu, kde měly být kontroly přísné jako na letišti a měli jsme si vše nechat v autobuse, to jsem ještě slyšela a myslela jsem si, že vše podstatné vím. Při rychlém výstupu z autobusu jsem nakonec vyndala z kapsy i peněženku, co kdyby tam bylo něco, co není košér. Autobus zmizel z obzoru a učitelka se ptá, jestli máme hlavně všichni u sebe občanku. Horký pot na zádech, husí kůže, mini infarkt, peněženka na sedačce v autobuse. Naštěstí jsem nebyla sama a náš průvodce to nějak domluvil, u vstupu po nás chtěli jméno a datum narození, které jsem ze sebe nevykoktala jak německy, tak anglicky a ještě jsem pochybovala jestli jsem se narodila v augustu nebo septembru. No prošla jsem ke kontrole a pustili mě i do vytouženého Reichstagu. Ale že to byly nervy, no za ten noční výhled na Berlín to stálo.
  • NEJnelegálnější čin
Berme to trochu s nadsázkou, samozřejmě. Kromě toho, že jsem se v cizí vládní budově pohybovala bez průkazu totožnosti, se mi povedla jedna malá drobnost. Šli jsme na Fernsehenturm, ihned po příjezdu do Berlína, kabelku jsem si ještě nestihla přebrat. Vešli jsme a také tam byla vstupní kontrola. Hádejte, komu zabavili příbor a deštník... Takže jsem bohužel nemohla nikoho ohrozit na životě a to jsem se na to tak těšila...

  • NEJlepší parta
To, že na úspěchu výletu závisí i to, s kým jedete asi znáte na vlastní kůži. Když se sejde parta lidí, kde si všichni rozumí, je vždy na co vzpomínat. Na tento výlet nás vybíral kabinet němčiny, aby jeli hlavně ti, kteří budou s větší pravděpodobností rozumět. A vybrali skvěle, až toho možná litovali. 7 hodin cesta tam, každý den v Berlíně alespoň 2 hodiny v autobuse a poté zpáteční cesta také 7 hodin dlouhá. A kdo ani na chvíli nebyl potichu? No samozřejmě, že my. Jestli se kvůli nám ostatní nevyspali, moc se omlouváme, ale ono se zkrátka nedalo přestat.

  • NEJvětší nedorozumění
Zatímco co angličtina nedělá problém téměř nikomu, dorozumět se německy je i pro mě němčináře docela oříšek. Bydleli jsme u rodin, takže jsme se šprechtění prostě nevyhnuli. Pokud jsem si nebyla jistá, co po mě chtěli, říkala jsem ja, ja a modlila jsem se, aby se to hodilo. I tak se ale občas dostalo i na pokročilejší komunikaci nebo se paní zeptala na něco, co pouhým odkýváním zodpovědět nešlo. Ve středu mi nebylo úplně dobře a čekala nás noční prohlídka Reichstagu. Paní přišla za námi k večeři, v ruce bagetu a ptala se, jestli s sebou chceme šlísl. Nějak jsem si domyslela, že to magické slovo nejspíš znamená svačina. Zdvořile jsem odmítla s tím, že mi není moc dobře, nemám chuť k jídlu a navíc, že mi ještě zbyl balíček k obědu. Po večeři jsem šla poděkovat za jídlo a ona se znovu začala ptát na šlísl, znovu jsem vysvětlila, když se ptala potřetí, vzala do ruky klíče s tím, že pochopila, že jsem ji nepochopila. Došlo mi to... Hlavně, že jsem si v pondělí o šlísl k wifi dokázala říct, ale za ty dva dny se mi to blbé slovo vykouřilo z hlavy.
Pak jsme ještě první ráno vyšly s kamarádkou na autobus o hodinu dříve, protože jsme to špatně pochopily a paní nás teda odchytla, když jsme si nazouvaly boty. No nic, chybami se člověk učí...



Bylo toho mnohem více, možná ještě sepíšu nějaký článek s odstupem. A co vy, byli jste někdy na výměnném pobytu v Německu? A jak jste se dorozuměli?

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji ti za komentář :)

Nejčtenější články tento měsíc

Přečtěte si také